CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Čtvrtek 28.03.2024
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Klášter řádu Servitů [ Klášter ]

Zakladatelem kláštera řádu Služebníků Panny Marie - servitů v Nových Hradech byl vnuk prvního majitele novohradského panství z rodu Buquoy - Ferdinand Buquoy. Když se účastnil vítězného tažení proti Turkům v roce 1664, byl v bitvě u Gottharda na Raabu těžce raněn. Tehdy prý učinil slib, že v případě záchrany svého života založí klášter ke cti Panny Marie. Po svém uzdravení a návratu domů slib splnil a do nově založeného kláštera povolal právě řád servitů.

Základní kapitál k založení kláštera stanovil Ferdinand na 20 tisíc zlatých. Za 16 tisíc zakoupil v Dolních Rakousích statek Weissenbach, aby servité měli na správu klášterního majetku. K tomu přidala Ferdinandova manželka Marie Markéta 4 tisíce zlatých.

Konvent byl zřízen pro 12 řeholníků, 8 kněží a 4 bratry laiky, z nich na každého mělo připadnout 100 zlatých z celkové roční fundační částky. Konvent měl být vybaven bohoslužebným šatem, příslušným inventářem a mobiliářem, dále měli řeholníci obdržet ke své výživě ročně určité množství naturálií, jako bylo obilí, ryby, pivo, máslo a sýry. Řeholníci se pak zavazovali sloužit na věčné časy ročně tři mše za rodinu Buquoy. Dále bylo určeno, že povedou duchovní správu novohradské farnosti, k níž vedle Nových Hradů patřil Byňov, Hlinov, Janovka, Jiříkovo Údolí, Krčín, Štiptoň a Údolí, od roku 1787 ještě Veveří.

První servité přišli do Nových Hradů 16. prosince 1677. Provinciál řádu je sem poslal z kláštera Zvěstování Panny Marie v Rosavě u Vídně. Byli čtyři, tři kněží a jeden bratr laik a dostalo se jim slavnostního přijetí. Obývali starou faru, která údajně stávala před vchodem do dnešní klášterní budovy, kde dnes stojí kamenný kříž.

Hned v lednu následujícího roku byla uzavřena úmluva ohledně místa ke stavbě kláštera. Slavnostní položení základního kamene se událo 27. května 1678. Na jednopatrovou stavbu bylo předloženo několik návrhů, finanční rozpočet se pohyboval kolem 8 tisíc zlatých. V dubnu 1680 se začaly stavět zdi kláštera, v následujícím roce už probíhaly práce na vnitřku budovy a v září se mohli řeholníci již nastěhovat. Stavba je čtyřúhelníková, tři strany tvoří chodby a cely řeholníků, čtvrtá, paralelní se sousedním kostelem sv. Petra a Pavla, je spojovací chodba. Uprostřed mezi ambity je rajský dvůr, z jižní strany přiléhá k budově klášterní zahrada, vklíněná mezi staré městské hradby.

Po vzniku Československé republiky byl novohradský klášter dekretem řádového generála dne 20. července 1919 vyřazen z tyrolské řádové provincie a jako zcela samostatný podřízen přímo pod jurisdikci řádového generála v Římě. Převod kláštera pak byl na základě zplnomocnění od diecézního biskupa novohradským farářem a konvent zastával funkci farního úřadu.

V roce 1938 byly Nové Hrady připojeny k Velkoněmecké říši. Řeholní život však pokračoval i průběhu válečných let a v roce 1945 žilo v klášteře 12 servitů.

Po skončení války byli všichni němečtí členové klášterní komunity v roce 1946 spolu s většinou německých obyvatel města odsunuti a v klášteře zůstali pouze dva Češi, P. Rajmund M. Chalupa a P. Kazimír M. Jindra. Oba však stihl stejný osud jako všechny řeholníky českých a moravských klášterů, když v dubnu roku 1950 byli všichni jejich členové násilím internováni. Klášter byl převeden do užívání ministerstva vnitra, které jej předalo útvaru pohraniční stráže. Vybavení bylo rozprodáno, případně rozkradeno či jinak zlikvidováno.

Po roce 1989 se duchovní a náboženský život v Nových Hradech začíná pomalu obnovovat. Zpustošený objekt kláštera byl nákladem více než 50 miliónů korun zrekonstruován a 18. září 1994 byla část kláštera slavnostně vysvěcena a mohli sem přijít bratři servité z několika zemí.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.novehrady.cz

Typ záznamu: Klášter
AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 05.08.2004 v 15:00 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY