Tvrz Proseč

O historii tvrze a založení vsi nám není mnoho známo. Sama ves se výslovně uvádí až k roku 1538. Avšak již roku 1391 Ondřej, Hroch a Beneš z Proseče prodávají svůj majetek v Blikově Lhotě Václavovi z Lukeho. Další písemná zmínka pochází až ze září roku 1415, kdy na stižní list české šlechty proti upálení M.Jana Husa z našeho regionu jsou přivěšeny pečeti i Jaroše a Jana z proseče. V roce 1440 se na sjezdu krajů podepsal i Bohuněk z Proseče. poslední zmínka o tomto šlechtici pochází z roku 1442. Zřejmě ještě v průběhu 15.století byla Proseč odprodána majitelům panství lhotického. Když totiž Jan Trčka z Lípy na a na Lipnici ve své závěti z roku 1538 stanovuje dědice a rozsah svého majetku,zmiňuje se i o celé vsi Proseči s lidmi, s platy a robotami, kterou kopil již jeho otec Buryan Trčka z Lípy od pána Dobrovítského z Újezda a na Lhoticích. K prodeji mohlo dojít zřejmě před rokem 1500.

Tvrz sama zřejmě pochází již z konce 14.století, na což nasvědčuje provedení stavby a drobné nálezy z lokality. Tvrz byla však zřejmě s přilehlým dvorem při odprodeji lipnickému pánu využívána pouze k hospodářským účelům. po ztrátě této funkce byla definitivně opuštěna a započalo její rozebírání na stavební kámen místními obyvateli. Samo kamenné zdivo tvrze nese známky zakouření a žáru, je tedy pravděpodobné, že věž vyhořela. Snad bude nalezeno více o poslední podobě využití věže tvrze před její konečnou proměnou ve zříceninu. Vlastní fotografie z roku 1895 ukazuje vyrovnané vrcholové partie zdiva věže což naznačuje možné upravení snížené stavby a osazení krovu.


Bude tvrz v Proseči u Humpolce zachována?
Tuto otázku si mnozí kladli při návštěvě jedné z cenných kulturních památek Humpolecka - zříceniny panského sídla v Proseči u Humpolce. Objekt, přestože je v katastru nemovitostí zapsán jako hospodářská budova, není prokazatelně již od konce 19.století užíván. Z objektu kdysi panského sídla k němuž náležela ves zbyla pouze část věžovité stavby na mírném pahorku na JV okraji obce. věž má malé rozměry cca 8,5 x 8,4 metrů a současnou maximální výšku cca 5 metrů. V přízemí se dosud zachovaly zbytky vstupního otvoru s relikty dvojité dveřní závory a střílnové okno na protilehlé straně. Ještě na jaře 2001 byl stav objektu žalostný - podkopané obvodové zdivo, zřícené vnitřní stěny vlevo a vpravo od vstupu, rozvolněné koruny a vnitřní prostor zarostlý vegetací, zavalený sutí a skládkou odpadků, v destrukcích byla i tři nároží, kde kdysi místní zřejmě těžili kámen na okolní stavby. V roce 2000 se obecní úřad pozastavil nad objektem a odkácel stromy a korunách zdí aby nepoškozovaly dále zbytky stavby.

Na počátku roku 2001 úspěšně Městský úřad v Humpolci inicioval započetí stavební opravy této cenné památky. K jednání se sešli pracovníci státní památkové péče a majitelky objektu a sousedního objektu. Byl zvolen postup oprav a předběžně navržena možnost finančního krytí. Cílem plánované opravy bylo odstranění havarijního stavu a zpomalení procesu stárnutí. Žádost o státní dotaci byla podána na Okresní úřad v Pelhřimově a Státní památkový ústav v Českých Budějovicích. Z rozhodnutí o poskytnutí státní dotace se dočítáme, že provedení konzervačních prací a záchrana torzálních kamenných konstrukcí, které jsou jedinečným dokladem středověkých panských sídel na Pelhřimovsku, je prioritní akcí státní památkové péče při záchraně ohrožených památkových objektů v roce 2001. Na opravy objektu byla přiznána ze dvou zdrojů státních dotací finanční částka ve výši celkem 220.000,-Kč.

Jelikož nebyly známy žádné souvislosti stavby tvrze s okolím, bylo dohodnuto před započetím stavby provedení záchranného archeologického výzkumu. Výzkum byl dotován ze státních prostředků ve výši 30.000,-Kč. Práce prováděla firma ARCHEOS z Prachatic. Byla provedena sondáž na základové zdivo a částečně i v jednom profilu i geofyzikální měření vně věže, které prokázalo přítomnost anomálie na louce východně od objektu - snad zasypaného příkopu. Ze zjištění vyplývá, že na věž tvrze nebyla napojena žádná další stavba. Věž stála zcela samostatně v areálu tvrze. Dle analogií je možno předpokládat původní výšku kamenné části tvrze minimálně na 10metrů. Nalezené drobné keramické předměty při výzkumu pochází z 15.století. Průzkum objektu a jeho okolí bude v případě získání dotace dokončen v roce 2002.
První část stavebních prací na základě výběrového řízení prováděla firma Tomáš Bělohlav - RANEP, Pardubice. Při svépomocných pracech na odklizení sutin z nitra věže a vnějších nároží pomáhali majitelům dobrovolníci ze správy hradu Orlíka. Po vyčistění bylo zjištěno, že stav objektu je daleko horší a vyžádá si zvýšené náklady. Stavební práce v roce 2001 tak byly rozvrženy na opravu základového a předzákladového zdiva a doplnění vypadlých nároží a vstupního otvoru.

Nákladem Obce Proseč byla u Božích muk zřízena informační tabule s popisem historie objektu.

V případě získání státní dotace na opravy památek v roce 2002 budou práce na objektu pokračovat na opravách korun zdiva. Zájmem obce Proseč je po opravách i jeho zpřístupnění veřejnosti.

Naše poděkování patří pracovnicím Muzea Dr.Aleše Hrdličky, které nám vyšli vstříc při dohledávání podkladů o zřícenině tvrze. Byl tak v archivu muzea nalezen štoček na výrobu obrázku - fotografie tvrze v knize G.Koblihy z roku 1896 v pohledu od severozápadu, a dále negativ fotografie J.Krčila z počátku 20.století od jihovýchodu. Obě fotografie tak napomohly k získání informací o podobě objektu na přelomu 19. a 20.století a vlastnímu návrhu stavební opravy tvrze.