CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Čtvrtek 28.03.2024
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Dějiny Kryštofova Údolí [ Historie (archivní dokument) ]

Současná obec Kryštofovo Údolí se skládá z původně tří obcí, které vznikaly od údolí řeky Nisy postupně tak, jak osadníci stoupali výše do hor. Nejníže leží Rokytnice ( Eckersbach ), následuje Holundergrund (Bezové údolí , v pozdějších dobách nazývané Kryštofovo údolí ) a nejvýše Novina (Neuland).

Zcela nezaručená pověst vypráví že Kryštofovo Údolí vzniklo v 15. století před husitskými válkami a chaosem válek se mnohonásobně zvětšilo o uprchlíky z okolí. Jako prvního osídlence jmenuje lidové vyprávění uhlíře jménem Christophorus.

Přidržíme-li se historických faktů, zjistíme, že ještě na počátku 16.století byla celá oblast rozsáhlou lesní krajinou patřící panství Lemberk, ve které jen ojediněle zřizovali svá obydlí uhlíři a dělníci, připravující troud. V roce 1518 kupuje hornolužický fojt Wilhelm von Eilenburg ( Vilém II. z Ronova ) panství Lemberk. V seznamu přináležejících obcí, datovaném 31. ledna 1518 není zmínka ani o Kryštofově Údolí ani Novině.

V blízkých horách u Andělské hory a Panenské hůrky bylo již delší dobu provozováno hornictví. Bohatství rud nutilo horníky pronikat dále do lesů a proto také vrchnost povolila v polovině 16. století těžit od Rokytnice ( Eckersbach ) až do osad Kryštofovo Údolí a Novina. V listinách českých zemských desek je zmínka o obou osadách teprve v kupní smlouvě z roku 1581 (Herrschftskaufe vom Tage Fabian u. Sebastian 1581), kdy panství Lemberk kupuje Jindřich Berka z Dubé. V kupní listině je zmínka o hamru v Kryštofově Údolí. Z této doby je u obou obcí v zemských deskách připsáno "nově postaveno”, tj. nově založeno.

Prvá sídla v dříve neobhospodařovaném horním dílu Rokytnice ( Eckersbach ) mohla vzniknout tedy brzy po roce 1518, neboť už 1528 je řeč o "dědičných poddaných v údolí ( Grund )”.

Jak říká staré ústní podaní, obdrželi první osídlenci privilegium ( Freibrief ), které později za časů nejmenované války bylo předáno k uschování do Žitavy a tam se údajně ztratilo. Je to nepochybně 20. ledna 1528 udělená "dolovací volnost pro údolí Holundergrund a Eckersbach - ( Údolí černého bezu a Rokytnice )” Wilhelmem von Eilenburg ( Ilenburg ) na Ronově, tehdejším majitelem panství Lemberk.

Uvedená stará právoplatná listina a zmíněný zápis v zemských deskách připouští domněnku, že Wilhelm von Ilenburg by vlastně mohl být zakladatelem dnešního Kryštofova Údolí. Ilenburgovo privilegium opravňuje také k předpokladu, že pojmenování nového sídla bylo "Holundergrund”, což se ještě na počátku 20. století užívalo v nářečí.

Před polovinou 16. století byla krajina dnešního Kryštofova Údolí, oddělena od panství Lemberk, přenechána s blízkou obcí Křížany ( Suchá ) hraběti Mikulášovi II. z Donína na Grabštejně. Ten předal ještě za svého života důlní místo Andělskou horu s určitým okrskem statků svému synovi Kryštofu z Donína. K tomuto území mohl také patřit distrikt opodál řeky Nisy se stávajícím novým osídlením na Rokytce ( Eckersbach ). Údajně to byl tento Kryštof z Donína, kterému vděčí Kryštofovo Údolí za své jméno.

Štoly, které byly v provozu v okolí Kryštofova Údolí, dodávaly převážně železnou a olověnou rudu. Na místě dřívější pily č.p. 48 se nacházel hamr, o kterém je zmínka v lemberských koupích ( Herrschftskaufe vom Tage Fabian u. Sebastian 1581 ).

Těžba - jak je možno se domnívat ze starých údajů - byla provozována až do roku 1750, ale pro příliš malý výnos byla zastavena. Železná ruda se těžila na mnoha místech tzv. horské strany vesnice. Za zmínku stojí lokality Zeche, Kuks, Šachetní hora a v Novině Wolmschacht a Simmschacht.

Vedle milířů a hornictví byla důležitým příjmem obyvatel výroba troudu, který byl získáván ze zetlelého smrkového dřeva. Velké kusy žlutého, zetlelého dřeva byly páleny v pecích, po nímž v popelu byl vyhrabáván troud. Upotřebení nacházel troud v bělírnách. Po první polovině 18.století je zmínka v matrikách o domkářích, kteří troud připravovali. Dalším výnosným zaměstnáním obyvatel bylo dolování a pálení vápna. V důsledku zdražení dřeva se však vápno přestalo pálit.

V 16.století byli místní obyvatelé protestanty. Když započala na panství Lemberk v roce 1624 protireformace, pokoušeli se i zde donutit obyvatele k návratu ke katolicismu. Provedením tohoto záměru zabránila třicetiletá válka, protože Kryštofovo Údolí pro svoji nehostinnou polohu bylo jen velmi těžce dosažitelné. Po skončení války vláda velmi přísně dbala o vymýcení evangelického náboženství. Důsledkem toho bylo, že část obyvatel opustila dům i dvůr a odešla do protestantské ciziny. Prázdné domy a statky byly prodány vrchností katolickým novoosídlencům. Úděl těchto nových obyvatel nebyl ( stejně jako osud dřívějších obyvatel ) nijak záviděníhodný. Nevolnictví příliš zatěžovalo venkovský lid. V důsledku toho vznikala selská povstání, která však neměla kýžený úspěch - tj. dosažení svobody a zmírnění, lépe řečeno zrušení roboty. Na velkém selském povstání v roce 1680 se obyvatelé Kryštofova Údolí ani Noviny nepodíleli , i když jim vzbouřenci opakovaně hrozili "ohněm a smrtí”.
O poddanských povinnostech ( Frohnden ) obyvatel Kryštofova Údolí nás poučuje přehled o odvodu daní a robotě na lemberském panství z roku 1632. Kryštofovo Údolí mělo tenkrát 46 usedlíků. Výměra všech pozemků činila 3 hudeny a jeden prut ( asi 106 hektarů ). Jako daň z pozemku zaplatili obyvatelé k sv. Jiří a k sv. Havlu dohromady 5 kop, 43 grošů, 4 denáry. Robota se skládala ze 110 dnů sekání trávy a 122 dnů kosení obilí, mimo to museli poddaní upříst 88 vřeten příze.

V dobovém popise panství Lemberk ze 16. srpna 1678 se říká o Kryštofově Údolí:
"Tato vesnice leží pod velkou horou, zvanou Ještěd. Samo o sobě je hornatým, studeným a drsným místem a větší část roku je plné vysokého sněhu, má krutou zimu a časté povětří. Zimní období končí velmi pomalu na jaře a začíná znovu už na podzim. Chtějí-li obyvatelé této obce z bahnité a unavené půdy něco sklidit, musí předem s největší námahou hnojit, přičemž pole často vymrznou a vymáčí se. Útěchou obyvatel je trocha ovsa a lnu, které pro předčasně napadlý sníh mohou být jen ztěžka z polí sváženy. Mnozí, kteří mají pár kusů dobytka, se živí vožením obilí po silnicích, k čemuž se jim půjčují peníze, a teprve po prodeji platí svým věřitelům určitý poplatek ( Zinspfennig ). Ostatní se živí namáhavým předením. Konec konců je to nepříjemné a divoké místo a spíše se oškliví, než aby vybízelo k bydlení. O sousední obci Novina bylo napsáno : Poloha, polnosti, obživa a společná práce jsou stejné, jako v Kryštofově Údolí."

V 18. a 19. století byl kraj často postihován válečnými nepokoji, špatnou úrodou, hladovými roky, povodněmi a požáry. V dobách války obyvatelé okolních vesnic vyhledávali často Kryštofovo Údolí, aby nalezli v hustých lesích ochranu před nepřítelem. Pojmenování některých míst, př. Koňská stáj, Jalovicový most atd., kde uprchlíci ukrývali svůj dobytek, se udržela podnes.

Roku 1826 vybudovali liberečtí podnikatelé Siegmund a Neuhauser pod Hamrštejnem textilní továrnu a mnoho obyvatel zde nalezlo práci.

Velká změna v doposud značně odlehlé obci nastala v letech 1852-1858, kdy byla v dolní části vesnice vystavěna okresní silnice. V horní části ( až k hranici Noviny ) byla dokončena v roce1864. V letech 1856-1859 byl postaven u hradu Hamrštejna železniční viadukt na trati z Liberce do Hrádku a Žitavy.

Na konci 19.století začíná stavba další železnice, která již přímo prochází obcí. Stavba tratě z Liberce do Děčína a Teplic byla dokončena v létě 1900. Liberecko-teplická dráha se táhne Kryštofovým Údolím téměř souběžně v průměrné výši 60 m nad údolím. Zastávka v Kryštofově Údolí je 467 m nad mořem a 96 m nad úrovní silnice. Půvabná krajina údolí byla v délce 194 m přemostěna mocným železničním viaduktem, zajímavou vysokou stavbou se 14 oblouky. Most má výšku 30 m. Nedaleko přemostění ústí 818 m dlouhý ještědský tunel. V místě samotném je železniční zastávka Novina.

Poštovní úřad vstoupil v činnost 10.května 1903 a zároveň byl sběrnou poštovní spořitelny. Udržoval spojení s poštovní sítí prostřednictvím poštovního posla, docházejícího 3 krát denně k železniční stanici Kryštofovo Údolí. Před zřízením poštovního úřadu byly dopisy a balíky doručovány poštovním doručovatelem c.k. poštovního úřadu v Machníně. Před rokem 1869 musel poštovní zásilky odvážet obecní posel z Chrastavy a to jedenkrát týdně.

V popisu známého oblastního kronikáře Ressela z roku 1903-1905 se dočítáme:
"Obec Kryštofovo Údolí, ku které nepatří žádné jiné místo ani část nebo díl, čítá 169 domů, ponejvíce dřevěných, většinou pokrytých břidlicí, s 883 převážně německými obyvateli, kteří jsou až na 8 protestantů a 4 bezvěrce, římskými katolíky. Obyvatelé jsou velmi pilní, ale v důsledku malých možností příjmu ( daných odlehlou polohou obce ), jsou nucení být velmi spořiví. Z části se zaměstnávají obděláváním polí a chovem dobytka, v důsledku vysoké polohy ( 339 m ) je obdělávání polí málo výnosné a vzhledem k strmým svahům velmi namáhavé.

Mnoho polí bylo uměle vytvořeno a mohou být obdělávána jen rýči. Hnojivo a semena musí být vynášeny na zádech na horské svahy. Hlavními produkty zemědělství jsou žito, oves a brambory, méně se pěstuje řepa. Stav dobytka čítá 14 koní, 150 kusů hovězího dobytka, 30 koz, 20 vepřů, přes 100 slepic a 10 včelínů. Je zde vyvinutá luční kultura a čile se pěstuje ovocnářství. Vydatné je i rybářství v Rokytce a v malých potocích.

Mnoho obyvatel nachází výdělek v rozsáhlém lesním hospodářství, v okolních továrnách, ostatní jsou zaměstnání v přilehlých místech a vesnicích jako pokrývači, zedníci a tesaři. Obtížné získaný výdělek vysvětluje snad také okolnost, že v posledním desetiletí se stále snižovala životní úroveň. Poslední součet řemeslných živností v roce 1903 vykazuje v místě 119 zemědělských a 63 řemeslných provozů, dále 14 domácích dělníků.

Jsou tu 2 obchodníci s dřevem, 4 obchodníci s koloniálním zbožím, 2 trafiky a 1 konsum "Svépomoc” ( Selbsthilfe ). Dále se starají o potřeby obyvatel 3 pekaři, 2 řezníci, 4 obuvníci, 1 krejčí, 2 kováři, 6 dřevařů a 1 hodinář. Je tu rovněž 7 hostinců. Uměleckou činností se živí 3 malíři olejových obrazů. Dříve byla ve vsi čilá výroba dřevěného zboží ( káry, žebře, saně, hrábě atd. ).

Pokud jde o veřejné budovy, má Kryštofovo Údolí vedle obecního úřadu ještě farní kostel, zasvěcený sv. Kryštofu, dále školu, faru. Kostel je pozoruhodný svými dřevěnými stěnami a byl postaven v letech 1683 - 1684. Stojí na malé vyvýšenině ve středu obce a má vysokou sedlovou střechu, která před několika roky byla pokrytá břidlicí (ze střechy bývalé liberecké radnice ). Vnitřek tvoří 3 oltáře a nové varhany s 8 rejstříky. Tři zvony se nalézají nablízku v postavené dřevěné zvonici a váží 300, 225 a 43 kg."

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 02.11.2004 v 14:29 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY