CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Четверг 18.04.2024
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Přírodní rezervace Sidonie [ Природный заповедник ]

Přírodní rezervace Sidonie

Základní údaje:
PR Sidonie představuje starou bučinu na údolním svahu s jihovýchodní expozicí nad bezejmenným přítokem řeky Vlárky. Leží v nadmořské výšce 425 až 560 m, asi 1 km severozápadně od obce Sidonie v CHKO Bílé Karpaty. Katastrální území Sidonie. Vyhlášeno v r. 1984. Výměra 13,06 ha.

Motiv ochrany:
Předmětem ochrany je vysoce kvalitní starý bukový porost typický pro střední polohy Bílých Karpat.

Geologie, půdní poměry:
Geologický podklad je tvořen bělokarpatskou jednotkou magurského flyše, svodnickým souvrstvím, v němž převažují flyšové vrstvy s vápnitými jílovci (svrchní paleocén až svrchní křída). Půdním typem je kambizem typická.

Botanika:
Převládající dřevinou stromového patra je buk lesní (Fagus sylvatica), vtroušen je javor klen (Acer pseudoplatanus) a jilm horský (Ulmus glabra). V bylinném patře jsou charakteristické druhy bučin jako např. svízel vonný (Galium odoratum), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), z chráněných druhů zde nalezneme lilii zlatohlávek (Lilium martagon), okrotici červenou (Cephalanthera rubra), okrotici dlouholistou (Cephlalanthera longifolia), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a v křovinném patře lýkovec jedovatý (Daphne mezereum).

Zoologie:
Staré bukové porosty vyhledává ke hnízdění celá řada ptáků, např. čáp černý (Ciconia nigra), holub doupňák (Columba oenas), datel černý (Dryocopus martius), lejsek bělokrký (Ficedula albicollins), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos). Z denních motýlů se zde objevuje např. babočka jilmová (Nymphalis polychloros) a bělopásek dvouřadý (Limenitis camilla). Entomologickou zajímavostí je vzácný motýl z čeledi zavíječovitých Pyrausta falcatalis, který byl v roce 1967 chycen Ve Vlárském průsmyku, v těsné blízkosti PR Sidonie. Dokladový exemplář je uložen ve sbírkách Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Lokalita je významná také výskytem měkkýšů, bylo zde nalezeno 15 druhů včetně typických karpatských plžů, např. skalnice lepá (Faustina faustina) a vlahovka karpatská (Monachoides vicinus).

Lesnictví:
170 let starý bukový porost, zdravý, přirůstavý, o značné hmotnosti jednotlivých kmenů a dosahující značných výšek. Nejvyšší buk zde dosahuje 48 m. Les vznikl z přirozeného zmlazení. Kontinuita genofondu bukové populace zde dosud nebyla přerušena a tento porost lze označit za původní. Vedle vysokého procenta zdravých dospělých jedinců, kteří dosahují úrovně velmi kvalitních výběrových stromů, se na celé ploše vyskytuje bohaté bukové zmlazení a značné množství semenáčků. Ze šlechtitelského pohledu jde o jedinečný stav porostu.

Management, ohrožení, návrhy opatření:
V minulosti tu byly prováděny jen probírky, v současné době je celý komplex podle ochranného režimu ponechán bez zásahů. Přes vysoký věk se zde stále uplatňuje přirozená obnova buku.


Literatura:
Rezervační kniha, Správa CHKO Bílé Karpaty, AOPK ČR.
Elsnerová M., Krist J., Trávníček D. (1996): Chráněná území okresu Zlín. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, prosinec 1996.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://nature.hyperlink.cz

AKTUALIZACE: Eliška Černochová (Beskydy-Valašsko) org. 56, 04.03.2010 v 10:52 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY